Účastník srazu číslo 5
Je jako ten úsměv, co nemizí jí z tváře,
zvedajíc pivečko, posiluje paže.
A ráno pak vstát nemůže,
však smích jí vždycky pomůže.
Co na tom, že u jede jí vlak,
vždyť pro ni někdo sjede rád.
Jen jednou úsměv zmizel rázem,
slzičky kapaly skoro až na zem,
když musela nám sbohem říci,
to jsme byli smutní všici.
Komentáře (5)
Komentujících (5)