Foukané štěstí

Ještě k tomu sedmému klíčku: To se tak říká v pohádkách, že něco bylo na sedm zámků zamčené a získat poslední, sedmý klíč bylo pro hrdinu nejtěžší, ale přímo klíčové :-).
Tak jsem si pohrál s tou metaforou, že jakoby náhle poslední klíček otevřel to, co ve vzpomínkách je, ale už dlouho nevzpomínané - a přitom stále na dosah - už šesti klíči odemčeno a čeká jen na ten nejmenší poslední, který se znenadání objeví a správně se hodí do posledního zámku ...

16.04.2006 17:35:00 | Hary_nš

Pamatuji. Jindy, s jinou, s hořkosladkou příchutí, větrem odvanuté ...
Kde jsi našla ten sedmý klíček k sedmému zámku truhlice mých vzpomínek, kde šest již bylo odemčeno - a sedmý stále držel?

14.04.2006 12:28:00 | Hary_nš

Ta je tak krásně lásenková... nadýchaná, heboučká,
prostě pampelišková... :o)

12.04.2006 08:01:00 | Cecilka

opravdu je trochu smutná, ale přesto jsem v tom našla i něco milého a blízkého

07.04.2006 08:13:00 | Skalnička

Obsah za 80, a protože sem zaujatý proti nerymující se poezii 40, což dává 60. Jinak pochválena buď básnířko

06.04.2006 21:54:00 | Tomáš Ektus

takové něžňoučké, ale smutňoučké... a krásné.. ode mně za 80

06.04.2006 21:54:00 | Manik