Piškvorky

Jako malý jsem věřil dětským hrám,
teď jiné hry hraje život sám.
Jednu hru jsem rozehrál
a nevím,
zda-li jsem dobře hrál.
Jsem člověk dost otevřený,
myslím, že ne do sebe zahleděný.
Potkal jsem osůbku,
co jsem s ní piškvorky hrál,
nejeden nápad mě napadal.
Chtěl jsem ji více znát,
nekonečno her s ní hrát.
Možná jsem moc naléhal,
špatný krok jsem udělal.
Mám ji v v srdci stále hlouběji,
mé myšlenky k ní často směřují.
Co víc v životě chtít,
než více skvělých lidí kolem sebe mít,
co v těžké době pomohou
a z krize Tě vyvedou.
Takovou bytost znám,
důvěru v ní mám,
v každé době budu u ní stát,
mít ji pořád stejně rád...
Ptáte se co ona? Chce mě znát?
Nevím, musíte se jí ptát.
Že nevíte koho?
Hledejte, lidí v "poho",
není mnoho...