Nazvěte si to, jak chcete...

Ode dna stromů natrhat kameny,
házet je vzhůru k modravý kopuly,
hrát si jak se jmény s tímhletím kamením,
se jmény dennosti, když jsme už odpluly
a s nima k oblakům, kdo chce ten poletí
a nikdo se neptá, co by se dělo, kdyby se kamení ztratilo z cest,
kdyby se ke kupám páry zvedlo
a stezky bez něho dál nechalo vést,
proto držet a nepustit ty hrudky chladivý
ať jsou dál na cestách, je jich málo
a jen několik do nohou lazebně drásá,
naboso, když vzduch jantarem hoří, s kameny v dlaních
no to je krása !