dotkla jsi se mých snů... nevím co říct, neco nejde pojmenovat a někdy jsou slova zbytečná...
12.04.2006 13:09:00 | Palička
Když tak čtu tvoje básničky, vzpomenu si na Zelený peří, co chodí každej čtvrtek, myslím, že na... Českým rozhlasu? Myslim, že od 22 hodin. Třeba to taky posloucháš. Ty básničky, co tam přednášejí, mají totiž takovou atmosféru jako ty tvoje. Přednáší je... No vidíš, už ani nevzpomenu na jeho jméno :) Takovej zvláštní pán... Kovařík, asi. Stojí za to vidět ho naživo. Umí ohromný množství básniček zpaměti a přednes má dost prožitej.
11.04.2006 11:03:00 | frangir
Někdo má na tu cestu teprve nakročeno, někdo se jí právě řítí a ani nestačí počítat mizející telegrafní sloupy citů za okny, někdo již znaven oddychuje a překonaná dálka mu připadá tak neuvěřitelná, že se bojí ohlédnutí - každy si své zamyšlení v této básni najde.
09.04.2006 23:09:00 | Hary_nš
Pěkný příběh, takový... pěkný, jiné slovo k tomu nepasuje, ale... zdá se mi... taková... nedokončená... nějaký ten konec mi tam chybí, ale je to jenom můj neprofesionální, čistě amatérský názor :-)
09.04.2006 20:34:00 | D.Angel
Celý sál se zvedá ze svých sedaček a za mohutného jásotu a potlesku provolává jméno autorky tohoto díla =)))
To je o něco lepší než: tlesk? Nebo ne? =)))
09.04.2006 20:14:00 | Ahimsa