Zlo
Zlo
a říkat mu drobečku
nový osud spřízti
vysvléci ho z oblečku
Novou barvu, ne tu černou
na místo kosy růži
lunu jako družku věrnou
dát mu novou kůži
Zapomenout jeho jméno
dát mu novou tvář
umýt ruce zločinecké
a dokreslit svatozář
Dílo už je dokonáno
kdo by se ho bál?
Nikdo přeci nepozná
že zlo v něm žije dál...
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Panečku, tohle mi ale neuvěřitelně připomnělo příběh, který nám říkal profesor na sociologii o změně sociálních rolí. Prý když mistr Leonardo maloval Poslední večeři páně, tak jako první vyobrazil Krista, protože našel člověka, který ho podle něj dokonale vystihoval svou dobrotou vepsanou do tváře. Pak v průběhu tří až čtyř let namaloval apoštoly a už mu zbývalo jediné, Jidáš. Nemohl ale najít nikoho, kdo by nesl ve tváři to, co by podle něj Jidáš měl mít. A tak začal obcházet věznice a tam skutečně našel, koho potřeboval. Když odcházel, spokojen se svým dílem, vězeň ho oslovil: "Mistře Leonardo, copak vy mě nepoznáváte? Podle mě jste namaloval Krista.“¨.......už jen za za tu vzpomínku 100.
17.04.2006 20:16:00 | Epona
pěkná básnička, je taková jaksi optimistická a přitom smutná. Sice pořádně nevím o čem nebo o kom je, ale to nemá smysl řešit, když ty slova jsou tak krásná, poetická. Mějte se hezky, mladá básnířko.
17.04.2006 15:42:00 | GuliN