O konci

Kroky utichly,když slunce zapadlo,
přišla zima,listí už opadlo,
už je tu sníh a slunce nehřeje,
s tebou je konec,nikdo na mě se nesměje.
Dny rychle ubývaj,světla je málo,
už není nic co by za bolest mi stálo.
Ptáci už zimou přestali zpívat
teď už nemám na co se dívat.
Vzpomínáš na krásu,když zapadlo slunce,
byla to nádhera co dotkla se srdce,
pokaždé jinak avšak vždycky tak stejně
navždy tu bude snad nějaká naděje.
Fotku tvou nosím u sebe stále.
pohled do tvých očí je pohled do ráje.
Nechci už vzpomínat,nechci už snít,
nechci i chci tě zas u sebe mít.
Slunce už zapadlo,přestávám básnit,
upnout své myšlenky snažím se na sníh.
Teďka už musím zapnout si hudbu
slzami svými jinak naplním studnu.
Proč světlo zmizelo a přišla noc,
teď je ta doba kdy smutek má moc.
Už nechci přemýšlet a mít tě v hlavě,
života zbavím se i tebe hravě.
Stačí rána jedna a je hned konec,
slzy zaschnou,z kostela ozve se zvonec.
Budu tam ležet,světla hvězd na mě dopadnou,
všechny starosti hned ze mě odpadnou.