Proč?

Tak tu zase sedím sám,
sám, bez Tebe.

Zdi se na mě tlačí,
tlačí ze všech stran,
úzkost v srdci
a křeč v hlase,
strach se na mém těle pase.

Už zas vidím černé mraky,
už se točí nad hlavou,
na okap už sedaj straky,
nohy klesaj únavou.

Beznadějný pocit stresu,
vniká do žil stále víc,
nevím kolik toho snesu,
ale nechci vidět snad už nic.

Proč tolik zkoušek na mě házíš,
proč mi stále vzdoruješ,
proč mě dáváš do nesnází
a pak se mnou bojuješ?