Oroduj za nás...
Oroduj za nás...
Anotace: Variace na jedno krásné čtyřverší, které jsem objevil na jedné soše před kapličkou...
Nad slunce krásná...
Miliardy duší,
miliardy osudů.
Slepí, němí, hluší,
stále šlapem do schodů.
A vysněné nebe
je pořád stejně daleko.
Nad hvězdy jasná...
Miliardy ocelí
hltajících krev.
Miliardy postelí.
Z oken zní zpěv.
S křikem přichází život
i smrt máchá kosou.
Maria panno...
Miliardy komínů,
miliardy sazí.
Kdesi v koutě ve stínu
Země roní slzy.
A s lhostejností
dojdeš nejdál
Oroduj za nás...
Miliardy duší,
miliardy osudů.
Slepí, němí, hluší,
stále šlapem do schodů.
A vysněné nebe
je pořád stejně daleko.
Nad hvězdy jasná...
Miliardy ocelí
hltajících krev.
Miliardy postelí.
Z oken zní zpěv.
S křikem přichází život
i smrt máchá kosou.
Maria panno...
Miliardy komínů,
miliardy sazí.
Kdesi v koutě ve stínu
Země roní slzy.
A s lhostejností
dojdeš nejdál
Oroduj za nás...
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Kdo jsi, chce se mi křičet, že s tebou tak souhlasím!!! Už se mi to na Literu nestalo hodně dlouho až na jednu vyjímku. Dík!!!
21.04.2006 14:22:00 | Mirka Hedbávná
s lhostejností se dá jít opravdu dlouho,
jen nevím, jestli skutečně někam dojdeš...
21.04.2006 13:21:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd