Navzdory

Navzdory
V koutku oka, chystá se slza,
rozběhnout po tváři.
V koutečku srdce, nesmělá láska,
propuká v extázi.
Halenka šedivá,
sama se zbarví do žluta.
Střevíčky zblácené,
se znovu lesknou.
Knížku stokrát přečtenou,
začínám číst od znova.
Ramena nikdy víc,
k zemi neklesnou.

Svoboda myšlenek, co pro mě znamená?
Pro všechny slova teď svítí zelená.
Nikdy už nebudu mlčet a poslouchat.
Chci aby slovům mým mohli jste naslouchat.
Povím i to, co nechceme slyšet.
Nikdo už nekáže: Stát tu a mlčet!
Možná jsem naivní, možná se mýlím.
S touhou a láskou vám vše promíjím.