V snu

… a tak, svému stínu řekl jsem zastav,
poslouchej z nebeských výšin ten nádherný hlas,
jako kostku po kostce slovo ku slovu stav,
obejmi vše i jen stébla klas.

… poslouchej z nebeských výšin ten zvuk,
to ptáček ze stromu do nebes se zved,
křídel jeho šum stejně jako v stromu suk,
probouzíš se ze snu dříve než hned.

Byl to sen? Jen skutečnost to jest,
od osudu krásná i odvážná to lest,
zpívej píseň o které se ti zdálo,
vzpomeň na ty dny kdy mnoho bylo málo,

Píseň ptáčka jenž do nebe se vznes,
obhlédne celý širý tento svět.
Opakuj slova jenž s krásou pěl,
o království kde i ve dne všichni spěj,
štípni se do bezhmotného těla svého,
probuď se už konečně z toho snu zlého…