Sametová klícka
Sametová klícka
Anotace: občas na nás slunce sešle stínový paprsek
do průhledné klece,
která se prolíná s obláčky.
Nakrm si mě
soukromým ptačím zobem,
jedovatě zamilovaným,
zamilovaně jedovatým,
přímo z dlaně,
abych se směla dotýkat jen Tebe.
Svaž mi křídla,
přistřihni je,
zaobli,
aby to nešlo poznat,
ve spánku.
Nech mě plakat
slzy labutí,
pozoruj,
zda-li se už topím.
Komentáře (15)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
Pozoruji - ne, netopíš, topíš nás všechny ostatní. (pmlouvám se, vím že to bylo nemístné:o) )
06.12.2006 19:01:00 | Bajík
Bože!Takhle psát...tiše smekám neviditelný klobouk obdivu a snáším ti ho k nohám.
04.05.2006 21:44:00 | Erratic
ahoj..dlouho jsem tě nečetla..ty mrtvá rusovlasko..líbí se mi to a mám zž toho husí kůži..brr a to je venku tak pěkně...8-)
27.04.2006 11:20:00 | Natalie Kolářová
Krásný večer příšerko:o))
prostě je to dokonalé, i s tím komentíkem od trapného dítěte...vy dva jste prostě úžasný pár:o) ať mi dítě napíše namail adresu, pošlu vám ty fotečky, ať se sebou můžete kochat:o) páá a krásné sny, Sunny co nemluví sprostě:o)))
24.04.2006 22:30:00 | Sunny
Je to krásně emotivní, že nad technikou psaní vůbec nepřemýšlím - a věčný svár - jak se odevzdat druhému a nechtít přítom ztratit svou hrdou identitu. K tomu už nejsem oprávněn co dodat. A bere-li to někdo jako varování - jen dobře pro něj! :-)
24.04.2006 22:11:00 | Hary_nš
Je to krásně vystiženo a (promiň) hodně útočně myšleno.. ale to nevadí.. Možná to přežiju:)
...
****** **
...
Jsi moje!
Jsem tvůj!
24.04.2006 20:58:00 | Trapné děťátko