Snění
Snění
Budu naslouchat ptačímu zpěvu --
a hodinám, jež odbívají poledne,
když se vracím domů.
Večerní oblohu nad hlavou
a pod nohama dlažební kostky.
A co dál?
Budu zdravit třeba stromy
v propadlé ulici.
Chtěl bych se brodit v sezónní nemoci
a zaříkat prosbou
nesmělé skulptury.
Prostě si bezstarostně dřímat
v ospalé pozici...
Jen tak.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Čert aby se vyznal v tom, co jsi vlastně zač. Ale ono je to celkem jedno. Tohle je taková pocitová záležitost. Jo, dobrá. A zdravím krajana!
25.04.2006 19:52:00 | JardaCH
Hoj človíčku, já vlastně teprv teď přišla na to, že jsi pravděpodobně slečna :-), ostuda, co. Ale taky bych se ráda zeptala: myslím, že tu byla jedna básnička, kde jsi v anotaci zmiňovala mě. Chtěla jsem si ji přečíst, ale už jsem ji nenašla. Prozradíš název?
Víš moc dobře, že se mi líbí jak píšeš, a je jedno, jak. Občas ta pocitová stránka zvítězí nad tím, kdy třeba oko vidí nějaký ten překlep. Tím nechci říct, že je tady máš, ale to, že nikdy nevím, co mám tobě do komentářů napsat. Líbí se mi, krása, nádhera, super - tohle mě pořád dokolečka nebaví, tak snad pochopíš...
A stejné je to u téhle básně. To, jak píšeš, nebo spíš pocity, které balíš do slov se mě fakt moc dotýkají. Prostě čtení prožívám a nehledám žádné chyby, ani by to nešlo. U tebe je to vážně o dojmech. A já ti za to děkuju. Moc. Trochu si i pomáhám uvědomit sama sebe.
25.04.2006 18:41:00 | Nausika