Vzpomínky

Vzpomínky

Anotace: ...

Sedím v trávě,
pozoruju Tě,
a vzpomínám,
na chvíle s Tebou,
kdy odhodil jsi svou hrdost
a já vzdala se kousku volnosti
jen pro Tebe,
kdy neřešil jsi to co bylo,
a já zapoměla na všechny
krásný svalnatý vojáčky
se sexy úsměvem,
nevinný modrooký zajíčky,
smutný tajemný básníky,
pohodový vyhulený punkery,
... no prostě na všechny,
jo i na toho zelenookýho,
kterej líbá jak démon,
a tys mě přestal srovnávat
s těma cos měl předtím,
byly tak oddaný a podajný,
taková já být neumím.
Možná je to trochu kýč,
ale takový už bejvaj
vzpomínky na něco,
co se nestalo.
Takže to v podstatě
ani žádný vzpomínky nejsou,
tak proč to kurva tak bolí?
Mohlo to tak být,
kdybys odhodil
svou přehnanou hrdost,
a já se vzdala
části svý nevázanosti,
Nemohli jsme být spolu,
ne z nedostatku lásky,
ale z nedostatku přizpůsobivosti.
To mě na tom tak ničí,
jsme oba tak ubohý ve své neústupnosti.
Autor Melfëa, 25.04.2006
Přečteno 295x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Heleď, není to špatný, ale oprav si tam pár chyb, já jsem na ně dost alergickej (a tuhle jsem si taky jednu hrubku vystřihl). A můžeš mi vysvětlit, proč všude důsledně píšeš "si", "sme" a v posledním verši máš najednou jsme?

25.04.2006 19:11:00 | JardaCH

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel