No asi o Manikovi
No asi o Manikovi
Já chtěl bych zpívat o jaru,
kdy rašilo kvítí,
a psáti básně o daru,
co zkrášluje mé bytí.
Však jaksi chybí myšlenka,
psát o tom, co mne nebolí,
na louce uschla pomněnka
a někdy srdce zabolí.
Jsem teprv malý prvňáček,
co život svůj se učí,
a někdy taky hlupáček,
co okolí své mučí.
A věřte, že chtěl bych býti člověkem,
co založí si žití
a v hledání svém odvěkém
chytne se správné niti.
kdy rašilo kvítí,
a psáti básně o daru,
co zkrášluje mé bytí.
Však jaksi chybí myšlenka,
psát o tom, co mne nebolí,
na louce uschla pomněnka
a někdy srdce zabolí.
Jsem teprv malý prvňáček,
co život svůj se učí,
a někdy taky hlupáček,
co okolí své mučí.
A věřte, že chtěl bych býti člověkem,
co založí si žití
a v hledání svém odvěkém
chytne se správné niti.
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskKomentáře
Tvoje cesta životem
bude,brachu, snadná,
když Ti podá konec té niti
krásná Ariadna...
26.04.2006 10:37:00 | Branwen1
Nazdárek kámo!, copak to je tady máš... :o)), to je něco jako "naivismus v lidové tvořivosti dělnické třídy"... smích.. Super, mě se to hrozně líbí.
25.04.2006 21:48:00 | MATT
:)) pekná!..ale na konec dej: se chytne správné niti....víc by to ladilo.
25.04.2006 21:48:00 | ten v koutě