Hodně pro mě znamenáš...

Vlhká studená chodba, všude ticho,
lezavé ticho, které ruší klapot.
Klapot Tvých podpatků.
A já si uvědomím,
jak moc chci být neviditelná...

Mohla bych Ti být pořád nablízku.
Nikdo by Ti nemohl ublížit.
Schovala bych Tě ve své náruči,
obklopil by nás klid a ticho.
To ticho by hrálo něžný valčík...
A Ty bys byla navždy v bezpečí.

Nikdy se to nestane ,
nikdy Tě neobejmu,
nikdy nebudeš usínat v mém náručí,
nikdy nebudeš v dokonalém bezpečí.

Až jednou se něco stane...
a kolem se rozhostí jen ticho
a něžný klapot,
klapot Tvých podpatků.
Klapot, bez kterého neumím žít
Ztichne...
A to ticho přetne pláč...
Můj pláč...
A jen slzy utiší mou bolest...snad