Zaklapnou za tebou dveře a vida! Nechce se ti ano odsud! Jenže? Třeba ještě nejsi dostatečně vyléčen. Ikdyž si někdy myslíš, že ano! Omyl :-)
14.06.2007 16:23:00 | Rybí_kost
I já jsem moc rád za své místečko v léčebně. Myslím, že zde bych snesl s úsměvem i lůžko šíťové...
30.04.2006 21:33:00 | risik
Možná je to právě naopak a ti "duševně choří" žijou mimo modré stránky - ve světě,
kde:
láskou omámení
projevit se svoje city bojí...
propadlí v osamění
neví, kdo o jejich přízeň stojí...
ranění, ublížení
bez pomoci dál krvácí....
a prostor pro řádění
se čím dál tím víc vytrácí...
Jsem rád, že to "svoje lůžko" mám zrovna tady...
28.04.2006 13:35:00 | Mourek
:-) ahojky Cecilko :-) ...a když se všechy ty přhrádky sloučí, to je teprv léčení ;-)
27.04.2006 13:20:00 | Heda
Pěkná básnička, možná bych měl jednu radu pro lékaře:
Když je člověk sklíčen splínem,
neslyší tón cyter,
neleč vše jen aspirinem,
naordinuj liter :-)
27.04.2006 10:57:00 | Mr.George
Cecilko, tuhle by měli dát na úvodní stránku a bylo by všem jasno! A nemuseli by se rozčilovat, mazat svá díla a zase se vracet, že ;-)))
27.04.2006 10:19:00 | no
Cecilka-markytánka literu. Nechceš se konečně přenést do reality?:-)
27.04.2006 09:59:00 | Petr Miroslav
Jo, jo psaní léčí je to tak
a vybaví se mi vzpomínka
na klimkovické sanatorium či lázně :o)
27.04.2006 09:18:00 | WWW
Tak jako kdekterý řezník, co čtvrtí krávy a půlí vepře, člověka nezabije. Stačí mu zvířecí oběti.
Máš pravdu, děvče, ale někdy je to tak těžké nepodlehnout.
27.04.2006 09:01:00 | Petr Miroslav
jsi normální závislák..tak to přiznej :o))
prostě jako včela..když nektaru si lízne
a už pak vždycky po kytičkách touží!!
kéž každý pocit ten, co tady zažívá se..moh´by prožít :o))
27.04.2006 08:28:00 | šuměnka