Mi perdonate
Mi perdonate
stála jsem a hynula
před ledovými zraky
Smrt mi ladně kynula.
Pak promluvily tiše
ty dva chladné zraky
potáhlo se nebe
bouřkovými mraky.
před těmito zraky
já chtěla odejít
po těch tichých slovech
sama smrtí být.
teď kráčím světem s kosou
na rtech s levnou glossou
Mi perdonate
i to,že mne znáte...
Komentáře (7)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Ahoj, není zač děkovat ... Tahle je celkem dobrá, jen ta poslední sloka nějak vypadla z rytmu ... A jsem rád, že víš, jak se to má s tou žulou :) Postupně projdu i ostatní, až mi zbyde čas...
23.05.2006 10:55:00 | Obyčejný básník
Já vůbec nechápu předchozí komentáře...osobně dávám 100! A kdybych mohla ještě jednu! A na nepřející zasssssssssssssyč. Jen ze srandy!
06.05.2006 12:52:00 | Mirka Hedbávná
Zajimaci..nevim co nato rict..pekna je to jo..ale neco mi tam trosku nesedi..ale az prijdu nato co dam vedet ju:)jinak ale stejne za 100
30.04.2006 22:54:00 | Lady Celebrian
Tak to čtu a tiše doufám, že se takhle necítíš... A mimochodem těch 182 cm bych nenazýval handicapem - není nad dlouhý nohy :o)
29.04.2006 12:37:00 | Cetus
Hihi, f"Y"lozof je teda fakt síla, no jo, to asi ta tequilla, jak mi mozek zalila... :o)
29.04.2006 12:26:00 | Cetus
určitě by ses naštvala, kdybych napsala pravdu, tak radějc zvolím cestu menšího odporu ___ líbí se mi, krásňoučkou sobotu
29.04.2006 09:59:00 | SNOWGIRL