Kočka v prázdném bytě a jeden všední den, kdy zvadla kytka a nějaká sekta spáchala sebevraždu

Záblesk nad obzorem
snad blesk říkáš si
v blížícím se soumraku
ve všedním starém dni

jde kolem zástup lidí

hodiny na stěně teskně bijí
žena chystá večeři

kolem tebe a kolem baráku
vidí záblesk věří na naději

s údivem sleduje muž
bláhoví, jsou ve věži

Stojí dívka v poli

po koberci běží kočka

nad hlavou mračna se jí točí
strom tichý přítel
společník je její
a začíná pršet
bez nadějí

zástup jde přes pole

houpací křeslo zapraskalo po podlaze
je ticho v prázdném domě

v lese muž
v naději a v jeskyni
chlebem za dřevo
dá rodině jíst

v očích lesk
muže si nevšímá

zástup jde lesem

Stojíš na okraji propasti
vesnice daleko za zády
na obzoru lesy
občejný den jiný byl
na dně snad předmět lesklý
záblesk oslepí ti oči
kolem tichý sivý podzim
a v tichu noci

obrazu na stěně
nikdo si nevšímá

zástup padá do propati

ve váze na stole
uvadá květina