Oheň
Oheň
jedenkrát jsem byl též zván,
poctěn jsem byl nevýslovně
(a to říkám celkem skromně)
dodnes tu pozvánku mám
Ač snažil jsem se usilovně
létaly z ohně jiskřičky,
dvojka čertovských těch dam
náhle pustila se do mně
že jim propálily spodničky
ty jiskry, co létaly z ohně
(S cílem posloužit i sobě)
jim pak skvělou radu dám:
tak svlečte si ty spodničky,
jak tmy rozplyne se paravám
stanou se z vás zde "jedničky"
Na ty dvě dosud vzpomínám,
jednu z nich mám totiž v domě
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Hezký příběh...víš, když jsem přišla na liter a začala číst, nebylo a není možné číst u každého. Pak jsem tomu začala říkat čtení na oplátku...tak jsem zase u tebe. Blíží se mi čas, kdy nebudu moci číst ani na tu oplátku, protože ze mě bude ta rentiérka. Na internet se dostanu jen někdy. Chci ti ale napsat, že u mě fungují náhody. A tak jsem ráda, že se u tebe budu moci někdy "zaseknout". Těžko se mi věří tomu, co jsi mi napsal v posledním kom....Přesto dík. H.
05.05.2006 05:34:00 | Hančí
Zdá se, že čaruješ s ohněm,
poslouchá, jak káže pán...
i když to nepůsobí vhodně,
lichotit jsi nezapomněl,
tak ocenění posílám... :o)
Záhadou zůstává pro mě,
že vítr okouzlit jsi uměl,
správný směr mělo jisker pár... ;o)
(to nebude vrozený dar... :o))
02.05.2006 15:48:00 | Cecilka