Večírek

Večírek skončil a jen pentle se válejí po zemi.
Všichni už odešli, zapomnělo se na rozloučení.
Ani dým z plných popelníků už nestoupá
a nevine se kolem tyčí pro tanečnice.
Večírek skončil a hosté se rozešli,
hosté nezvaní – nikdo je nepozval;
proč taky?

Na tento večírek vás nikdo nezve, a přec přijdete;
nazí a bezmocní, aby vás starostlivě přijali a hýčkali,
než vás pohodí gigolům a barovým děvkám napospas.
Hýčkají vás potom ony, zrádně a povrchně, pokrytecky.
A nemáte-li na odměnu, spílají vám sprostými slovy
a co hůř – oplatí vám sprostými city
po tom všem...

Opijete se a užíváte si zábavu, bezhlavě.
Pak se probudíte a otevřete zalepené oči.
Vidíte prohýřenou noc, tak marnou na oprýskaném baru,
třpytivém lákavým a blikajícím světlem neonů.
Vidíte ten prázdný sál a prádlo dívek, který šly s jiným.
Vidíte, že vám zbylo účet zaplatit
a samotni odejít.