Virtuální cit
Virtuální cit
Na sklo obtisknu
Své rty
Dotknout se tak
Tvých!
Ze slov
Na mokrém chodníku
Složím
Odraz po dešti
Plný odstínů
Červené
Žluté
-Dětí podzimu
A zamyšleně odcházím
Do světa spadaných listů
Srdce mi buší v rytmu
vlahých díků
Dneska už nezaprší.
Své rty
Dotknout se tak
Tvých!
Ze slov
Na mokrém chodníku
Složím
Odraz po dešti
Plný odstínů
Červené
Žluté
-Dětí podzimu
A zamyšleně odcházím
Do světa spadaných listů
Srdce mi buší v rytmu
vlahých díků
Dneska už nezaprší.
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
Vždy se tenčím básněmi,tak virtuálně,anonymně. Cit vyložím jako něco, co ze mě jediné má cenu, po tom všem,co mě přesvědčili,že si již dnes nemůžete říkat člověk, bez všech těch pěstených patvarů. "Tělo především, ta slova se nějak poskládají," krev se v davu ztratí, pro trochu citu i básník děvce zašilhá do rozparku.Jiní pro odvahu, jiní pro žízeň z ideálů.
Kdysi jsem se v padajícím listí narodila, snad proto jsem ty nejhezčí voskovky zemitých barev ve školce jedla...
04.05.2006 10:49:00 | Janele z Liků, zvyků vzlyků...