Představy

Po ránu mám těžkej žaludek.
Tvořím si představu z každodenních útržků
rozumů a trudomyslnosti.
Dělá mi dobře moje veselá mysl...
Pokud chápu správně význam.

Žijeme si svoje životy,
každý den si jsou podobné.
Ti, co pozbyli rozumu...
Bude těžké udělat z nich zase lidi -
podle platných představ.
Do života -- bez života.
Do ulic, co budou vždycky příliš nebezpečné,
než aby se to přešlo bez poznámek.
Sundat si okovy
není zas tak lehké --
vůbec to není lehké.
Poslední hodinu to tu zní až příliš příkře,
a já se celej život bál zřícení.
Pomůžeme si navzájem
nebude to bolet.
Stejně tak se budeme smát --
a hrát si na schovávanou -
až do smrti --
našich představ.