Anotace: ...někdy naše louka žití místo pampelišek do medu nabídne také jiné kvítí...no, i s ním něco provedu... :o)
Neboj, to není o mně..ta řada zlá a konečná!!! jen tak lehko se nevzdávám:-) Jsi sluníčko!!!
09.05.2006 14:40:00 | Mirka Hedbávná
Šťovík venku, ten je skvělý,
krásně žízeň zahání.
Člověk nemusí jít do hospody
když se lesem trmácí.
Stačí kousnout a světe div se,
je jako nektarem napojen,
rozum přitom čistý ostrý,
šťovík budiž veleben.
05.05.2006 13:48:00 | risik
Já v dětství taky jedla jsem ho ráda
a ještě pak "zaječí zelí", jeho kamaráda.
04.05.2006 16:15:00 | Roko
Sis vybrala mou oblíbenou bylinku, tu jsem se jako prvek naučil poměrně záhy požírat :o)
Lepší šťovík za uchem
než se tahat s lopuchem
04.05.2006 15:38:00 | Bajaja
No jasně, pelyněk je na žaludek :O)
Zatím přijmi vřelá slůvka díků,
příště budu lépe koukat do kotlíku.
04.05.2006 10:35:00 | Mourek
:-))... to přejde (navíc: člobrda občas musí ty kyselý ksichty někde natrénovat, ne ?)
04.05.2006 10:21:00 | skaj
Vidím, že i šťovík na louce žití
může být dost použitelné kvítí :o)
Co když ale objeví se pelyněk,
kde třeba čekáš rudé růže?
Tady je dobrá rada drahá,
dát do salátu ho už nepomůže.
04.05.2006 09:39:00 | Mourek
šťovík i mě celým dětstvím..provázel snad denně
žvýkala jsem jak jsem mohla vitamíny cenné
možná proto usmívám se téměř bez přestání
šťovík jako protiléčka před zapšknutím chrání :o))
04.05.2006 08:10:00 | šuměnka