Když slza skane

Když slza skane a srdce zaplesá,
tak jedna ruka uražená
o tu druhou netleská.
Bolest rozvírá již dříve srostlé rány
a naděje umírá, že se štěstím zůstanou sami.

Když slza skane a srdce zaplesá o oktávku níž,
nikdo ti jí neutře a ty to dobře víš.
Samota prolézá každý kousek tvojí bytosti
a je jak kůže těžká, odříznutá od kostí.

Když slza skane a srdce dělá naposledy
buch, buch, buch...
z plic naposledy odchází
teplý horký vzduch.

Když slza na průsvitné tváři zasychá,
pak je slyšet ševelení pozůstalých do ticha.
Bolest se teď přestěhovala o srdíčko dál
k beznaději druhých, co jim život vzal...