Jsem jednou z nich

Schováni ve světlých místech
Chceme běžet daleko
a nevíme kam
Už nemůžeme čekat
To světlo spaluje nás
den po dni
Utíkáme před pohlazením
Kdo přelamuje kosti
Zatím co spím
Děkuju mu, děkuju mu
Nová čistá tvář
Kde až dosvítí?
Naše svatozář
Ukazuju směr bez cesty
A lidi jdou bezhlavě
Tím světlem dál
Padají do osvětlené propasti
už nehledají kudy vrátit se zpět
Už se nebojí
Strach už není
Respekt odezněl
Každý má svou pravdu

Nedívejte se na ně skrz prsty
Jsem jednou z nich
Neklopte hlavu k zemi
před pohledy
Jsem jednou z nich

Ta co bloudí prázdným náměstím
Sáčkem se štěstím jemně zašustím
nechám ho vyletět ven
Probodnu pohledem
A hoď po mě kamenem
Pak projdi spáleným mostem
Tam
Není cesty zpět
Spálené dřevo
V popel změní se
Žádné větve
Tíhou květin ohýbají
Ruce ne k zemi,
ale k nebi
K modrému peklu
Novinovém prospektu
Lahodu zaručují
Výstižně určují cenu konzumu
ten popel rvu si pod kůži
Pocity, které už nepřemůžu

Nedívejte se na ně skrz prsty
Jsem jednou z nich
Neklopte hlavu k zemi
před pohledy
Jsem jednou z nich

Oni odchází
Kam mohou jít?
Chce se mi s nimi jít
žiju pro falešné sny
a falešnou naději
V lepší zítřky
Ale třeba zhasnu bludiště světel
nastane tma
proč se bát zítřků?
Třeba... nepříjdou, nepříjdou
Zkamení i ta růže,
která šlaechtěna pro jednou byla
V rukou v prach se mění
Foukne vítr
ten prach utíká do ztracena
Nezastavíš cizí rozlet
Není to v tvé moci
Pak praští tě do kostí
Jemnými křídly
Křídla můry
Ty tě bijí
taky přidám ruku k dílu
Neptej se proč
Když odpově´d znáš

Nedívejte se na ně skrz prsty
Jsem jednou z nich
Neklopte hlavu k zemi
před pohledy
Jsem jednou z nich

Tak proč se bát zítřků
Třeba nepříjdou
Proč se jich bát
nepříjdou... nepříjdou, nepříjdou
Ale další ráno je tu ...