Novodobý Oidipus

Nečiň to prosím.
Proč?
Protože vím, co nikdo vědět nesmí,
Ty jsi král Oidipus.

Kdysi tvá matka, jenž porodit Tě směla,
přijala za vlastní další květ.
Ten květ v dnešním mém věku,
před sedmi lety zahynul.

Dnes Ty svádíš svůj boj s Hádem,
trvá to už dlouho, ale Ty vyhráváš.
Netušíš, jaká krutá zpráva letí z Delf:
"Ty jsi král Oidipus!"

Otce nezabiješ, matku nepojmeš za svou,
však miluješ slečnu, jenž je Tvou sestrou.
Osud se opakuje znovu,
stejně jako před Tvým jarním soužením,
kdy přítel vyšlapal Ti cestičku,
kterou se nevědomky ubíráš,
miluješ sestru, stejně jako ten,
který životem svým zaplatil.

Příteli, Oidipe, nedej se směrem zlým!
Já u Dia se za Tebe přimluvím,
pak nalezneš proměněný svět,
a k první lásce se vrátíš zpět...