Smrt je mým řemeslem

V krabici plné zkaženého vzduchu,
Do prázdna se život vytrácí.
Sleduji to z klidem v duchu.
Za své bytí daně vyplácí.

Těžký vzduch je nasycen krví,
Už není místo pro mrtvoly.
Na řadu jdou další – zatím živí,
Zde nejsou lidé lidé, stávají se voly.

Snad takhle smrt smrdí,
Má práce je mi osudem.
V této hře se ďábel tvrdí,
Snad dělá to se studem…

Dnes jsem jiný, než kdysi,
Neřídím se starým heslem,
Mé tělo na šibenici visí,
Smrt je mým řemeslem.