Fosforový útvary

Fosforový hvězdy
Dívám se na fosforový hvězdy.
Ony mi nic neříkají.
Tak se jich ani neptám. --
A co hvězdy na obloze?
Hvězdy na obloze?
Vždyť tam žádné nejsou.
Co by na mě mohlo promlouvat,
když je vše tak mrtvolně tichý?
Karty, ze kterých si nechávám vykládat.
Říkají pořád stejný vize
ale nenechám toho -
nejspíš kvůli naději.

Fosforovej měsíc
Má ještě hodně do úplňku,
ve kterým nikdy nebude.
Má taky obličej, oči...
Ne, je to jen zdání.
Co by do mně mohlo proniknout,
když je vše tak mrtvolně prázdný?
Hlasy z rádia vedoucí falešný dialogy.
Lákají na poslech žádaných písní,
ale pro mě to jsou kýče.
Poslouchám snad jen kvůli usínání --
Abych zahnal myšlenky,
co nutí k přemýšlení.

Fosforový slunce
Plápolá, směje se...
a dívá se stranou.
Bylo by snadný mít v něm přítele.
Snad až příliš.
Ale bylo by to marný.
Jednostranný vzplanutí nad umělou hmotou.
Lživý jako jiný předměty,
ve kterých nedýchá život.
Lživý jako miliony hezkých věcí.
A mrtvý jako sníh.

Ale představy pro smích
a jiný dobrý věci.
Ožíváme si nic bez významu,
abchom nebyli taky mrtví.