Květy jarních polibků

Svítání hladí tváře znavené,
spásná vůně louky rozkvetlé.
Probuzení do ranních polibků.
Květy šatem tvým,já vedle tebe stále spím,
hladíš květinami víčka má,prosíš ať již bdím.

Víčka těžká vůně probouzí,
probuzení ze snových iluzí.
Pole květů tvým královstvím,
,nejsladší květy vybírám,
tobě kráso má srdce navždy odevzdám.

Věnec květů okrových zdobí kadeře tvé.
Květy rostlé stávají se závojem,
květy bílé krásy třešňové.
Každým krokem závoj jiný příběh zná,
příběhy polibků s chutí budoucna.

Květiny pějí píseň vůní svou,
slzy radostí pro lásku překrásnou.
Víla svým závojem ve spánku tváře hladí,
pohledy dvou květů.pohlazení okvětní.
Tolik toužím cítit vůni tvou květe spásný.