jen tak

mám ráda modrý nebe promíchaný mrakama
kouřový obláčky z vodní dýmky
něžný obětí a pohlazení rukama
život, samej klikihák, jen žádný přímky
svý depky, klubka myší co mi v hlavě straší
úniky, jen tak pryč a svalit se na záda
knížky i když se na ně někdy v koutě práší
vzpomínky a to pěkný co je před náma

mám ráda mí anděle co lidský tváře mají
když sníh taje a promění se v bláto
moje přátele co mí nejstrašnější skutky znají
bolest a beznaděje protože vím, že stojí za to

mám ráda vůni dřeva když v uhlících se k nebi vznáší
moje lásky co mi bubáky v hlavě plaší
mám ráda život, moc často mu to neříkám
mám ráda život, protivníka s nímž se často potýkám

mám ráda život,proč?, prostě mám