MALOVÁNÍ

MALOVÁNÍ

Malování co trvá jen chvíli
ten dotek prstu na oroseném skle
klouže a v mysli máte čas,
kdy jako dítě také malovali jste.

Pro okamžik co zachytí se na skle,
kde člověk píše písmena,
čáry či srdíčka,
jen tak...
protože naskytla se chvilička.

Všechno hlubší smysl přeci má
i to,že malovat mohou dva
i to, že za nějakou dobu na skle
zůstanou jen čmouhy zaschlé.

Jen občas i to se však stává,
že prsty sevřené máš v daň
a na skle jak orosená tráva
zahlédneš ten otisk dlaně
a zamyslíš se naň.

Každý pohled, každé slovo
každý dotek, nebo čin
zanechá otisk co chvíli trvá,
jako skvrna od rudých vín.

Pak při dešti slziček
jak na skle pár kapiček
co jen pomalounku stékají
a v potůček se splétají.

Vzpomínky se vracejí
jak přízrak z okouzlení
jak malování srdíček
co zanechal tvůj prstíček.

Každá stopa někam vede
tak pozvedni oči a uvidíš nebe.
Každá stopa je obrazem tebe
tak otevři oči a najdeš kus sebe.

o5já