Rána opilcova

Těžká jsou rána, rána opilcova,
když ťápot myšek buší do uší.
Těžká jsou rána, zvlášť, když zas a znova
myšky se vrací. Proč? To netuším.
Těžká jsou rána, zvlášť, když zas a znova...

Mé milé holky,
kamarádky z davu,
na moji hlavu hoďte závaží.
Jen ať si potěžkám,
jak v tom zase plavu.
Proč svýho života si nevážím?

Těžká jsou rána, rána jako dnešní,
kdy trylek slunce zle tě poraní.
Těžká jsou rána, trpké víno mešní,
myšlenky temné, křídla havraní.
Těžká jsou rána, trpké víno mešní...

Až zase zítra
v těžkém sebeklání
slunce skrz likér budu uspávat.
A kašlat na rady,
ať se nenakláním,
když už jsem do propasti dávno spad.

Těžká jsou rána.
Moje milé myšky,
přijďte mi popřát sladkou dobrou noc
a pak mě pošimrat
hedvábnými bříšky,
až budu strachy volat o pomoc.