Kapání na karbit

KAPÁNÍ NA KARBIT

Kapaní shnilotin
v šeru bouřka duní
olovo přiková,
bezmocně,tě k zemi.
Z nohou hnusný červy
lezou jako vzteklý,
žíly se roztrhly
v napětí síly.
Červený stromy
a červený lidi,
červený baráky,
červený červánky.
Zpocenej romantik
špinavej vod hoven,
upocená kurva
smrdí jako když se pobliješ.
Na talíři zbytek
zelenej k zbláznění
páreček z kantíny
nejed by ani čokl.
Spánek ti přetrhne
ukašlanej tuberák
myslel sis na jinou,
ale stejná tady spí.
Nevnímáš okolí
skurvený prostředí,
zapiješ kořalkou
zase to zklamání.
Uhejbáš na cestách
se skloněnou hlavou.
zakopneš o tašku
v který sou prachy.
Z jejího pohledu
dělá se ti blbě
s jiným takovým
byl bys hned hotovej.