Divný pocit

Každý se ptá, co Te trápí, když se mračíš.
Každý se ptá, proč smutnou tvář v dlaních ukrýváš.
Hloupé je vzpomínat, když můžeš znovu začít,
hloupost je sedět sám v koutě a jen se litovat.

Chci se rozletět s myšlenkou nevinou,
slepě se toulat barevnou krajinou.
Až zase uveřím, že se svět točí,
přestanu snít otevřu oči.

A Dlouhými doušky budu nasávat déšt,
a v mysli hledat začátky cest.
Prameny paměti přestala jsem pít,
bez studu z němoty chce se mi snít.