Křížů sad

Výstřely do ticha, tvůj život uniká,
stále se vzdaluje výš.
Možná že procitneš, až mineš tenhle svět,
možná že uvidíš kříž.
Tam kde je křížů sad, budeš už jenom spát,
za okny u kaple sníš.
Tak tohle si netušil, jakej je ten tvůj cíl,
tak nemlč a klidně křič.

Jsi sám a kolem křížů sad,
jsi sám a nikdo tě nemá rád.

Stále tu pobíhám, zmateně dobíhám,
a nikde tu nevidím svit.
Vidím jen temnotu a díru u plotu,
kterou je slyšet křik.
Za řekou stínů snad, můžeš teď jenom stát,
a na zádech cítit bič.
Teď tady sedím sám, v hlavě si přemítám,
proč všechno krásné je pryč.

Jsi sám a kolem křížů sad,
jsi sám a nikdo tě nemá rád.

V podzemním podsvětí, slunce tu nesvítí,
zůstáváš s trápením sám.
Sám mezi temnotou, jsi lůzou, holotou,
a nad tebou zlatý chrám.
Zůstáváš na věky, pod sítí s pavouky,
které se třpytí jak máj.
Tohle si dopustil, teď zmizel i tvůj stín,
tady ti nebude fajn.