Ponurá-Seance-istická

PONURÁ-SEANTISTICKÁ

Průvod s truhlou a černou stuhou
nenechá v průvodu jedno oko suché.
V duchu však částečně
naděje vzkvétá
až večer společně
volati budou jeho ducha.
Pejsek zakňučí,
kanárek pípne
a bzukot komára na ten čas ztichne.
A strýci kováři
jeho srdce změkne
a teta z Moravy
na zem s sebou sekne.
Místností prolítne
malinký vánek,
vokno se votevře
a zaklapne zámek.
A žena ztuhne
a dítě zakřičí,
když v salonu na stěně
objeví se ten,
co byl v truhle,s postavou umrlčí.
Jak tichý je dýchánek
s tou chutí sladka,
když ráno to objeví,
…kurva…,
…to byli jatka.
Okolo rudá
se jenom rozlívá
a obraz na stěně
ještě se kolíbá.
Takhle to vypadá,
když ztuhne nálada,
v průvodu zbudou
jen ti
co jdou za černou stuhou.