Spanilá jízda

1. Po čertech prohnaná projíždí mašina,
pekelník smrdutý v náruč ji třímá,
od konce možností k tomu co začíná
ujíždí nocí a nic ji nezajímá.
Čarami mlžnými v ledovém prokletí
překrásná,spanilá umírá touhou,
na černých perutích kéž teď se proletí
na krátkou hodinu, vteřinu pouhou.

Ref: Cestička života asfaltka černá je,
žilami proudí jí hořlavá krev.
Syntéza pocitů, ztopené údaje,
studenej smrad a všude kolem řev, jóó...

2. Polykač pocitů usíná za stolem,
nesmí teď zastavit - sen se mu ztrácí
drahami brzdnými vrytými za kolem.
Ptají se na lidi:Byli tu ňácí?...
Střepiny, kamínky ani štěrk nevadí, ¨
zdrsnělý životem - svět je mu cizí.
Zatažen do jízdy v tělesném bezvládí,
bez těla duše už jen v dálku mizí.

Ref: Cestička života asfaltka černá je,...
žilami proudí jí hořlavá krev.

3.Žije či umírá s kýženou nadějí,
čeká, co bude dál. Co ho teď čeká?
Brána se zavřela – v pekle ho nechtějí.
Kapička potu do plamene stéká...
Čarami mlžnými dál ve svém prokletí
se svojí spanilou umírá touhou,
na černých perutích spolu se proletí
na krátkou hodinu, na vteřinu pouhou.

Ref: Cestička života asfaltka černá je,...

Ref: Cestička života asfaltka černá je,...