Zpověď

Zpověď

Anotace: Moje první báseň. Je ze života...

Byl to můj první kluk,
byla to velká chyba má.
Teď je mi to všechno fuk,
když bez lásky, tak radši sama.

Dala jsem mu to nejcennější, co jsem měla,
věděla jsem, že to tak nemá být.
Přesto jsem s ním chvíli vydržela,
už nikdy nic takového nechci zažít.

Škoda, že nejde vrátit čas,
možná bych se chovala jinak.
Možná bych to udělala zas,
protože minulost se změnit nedá.

Nejradši bych na něj zapomněla.
Myslela jsem, že vztah je smysl života.
Hodně jsem se však zmýlila,
mým smyslem je nyní smutek a samota…
Autor Romana666, 02.06.2006
Přečteno 437x
Tipy 2
Poslední tipující: Charibeja
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Jo já jsem prožila to samé.. vím, jaké to je..

23.04.2011 23:01:00 | Charibeja

líbí

Ále, takovej smysl života je člověku platnej asi jako mrtvýmu zimník. Tvrdě si sleděla, tak se zase postav na nohy a uvidíš, že jsou i lepší způsoby života...:)

03.06.2006 11:43:00 | Epona

líbí

Neboj se to zase přejde a jednou toho pravýho opravdu najdeš.. budu držet pěsti!!

02.06.2006 21:32:00 | petulinka :)

© 2004 - 2025 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel