Dotkni se mé ruky, dítě

Konec dobrý, všechno dobré
lidé padlí na hlavu
plačící dítě
Bonbónku, chci tě!
Gumový medvídek
běsnící v kleci
ožívá

Spoře oděný
do myšlenek svých
No tak, dítě
chce to smích!
V koutě naděje se svíjí
olizuje sama sebe
Navlhčené nebe
otřásá se v základech
a upadá

Za rohem se skrývá
tvářičky mi neovívá
patetická ospalost
Promiň, dítě
Omlouvám se!
To jen ďáblu jsem se upsala
Vzpomínám na minulost
beznaděj nás dostala
A teď makej, dítě
kopej díru všedností!
Jsi bezcenný
Jsi nula
Trapný

Bojíš se, dítě?
Hýčkej si, co máš
svůj sen
a každý nový den
tu sametovou pohádku
Uprostřed tvé radosti
nabídnu ti oprátku
ha
můj otroku
můj poskoku
dospěj!