Jaro 2006

Jaro dlouhö otálelo,
konečně se dostavilo.
Né však v plné parádě,
chladno v noci pořád je.

Zimy a bílé barvy,
děsně jsme si užili,
v kýblu byly naše nervy,
jaro jsme již čekali.

Teď se Jaro více snaž,
ať je všechno jak má být,
jistě lidi dobře znáš,
je těžké se zavděčit.

Jarní doba kouzelná je
ptáčci z rána zpívají-
také sluníčko již hřeje,
květy včelky lákají.

Příroda ta moudrá je
i letos nám dopřeje
z jarního kvítí potěšení
a jarního vánku pohlazení.

Naše radost neměla trvání,
brzy nastalo rozčarování.
Proto tento dodatek-
zima přišla nazpátek.

Deset dní jsme měli štěstí
bylo pěkné počasí,
potom se vše pokazilo,
teď už nás to netěší.

Záplavy a vichřice
to v paměti živě máme,
nyní na teplo a slunce
oprávněný nárok máme.

Stále jenom čekáme
svetry,bundy oblékáme
a dny stále ubíhají
celý květen už je v háji.

Zamračeno a deštivo
myšlení nám nahlodá-
snad se k nám zpět nenavrací
další Doba ledová.