Jen pár myšlenek

Jsem jedinečný. Jsem jedinečný protože jsem to já a nikdo takový na světě už není. Pokud je něco na světě jen jedno, musí se to chránit a opečovávat. Nechci být jako druzí. Chci být svůj, protože tak to umím jen já. V momentě, kdy chci změnit svou podstatu, být někým jiným, zabil jsem v tu chvíli dvě věci. Zabil jsem sebe, něco, co bylo na světě jediné a já to nedokázal ochránit a pak toho druhého kým jsem se stal, protože jsem někdo, kdo už na světě existuje a co je na světě dvakrát už není jedinečné, ale nikdo netvrdí že to nemůže být krásné. Ale připravil jsem o jedinečnost toho druhého. Musíme tedy učinit rozhodnutí. Chceme mít svět krásný, nebo jedinečný?

Charakterizují mě mé činy, myšlenky a názory. Jsem to, co mám v hlavě. Jak ta hlava vypadá, je už věc druhá.

Nezáleží na tom jestli si myslíš či o sobě víš, že jsi upřímný, protože podle druhého člověka jsi upřímný pouze tehdy, pokud říkáš a děláš to, co si o tobě myslí on. Ve chvíli, kdy děláš či říkáš něco, co si nemyslí, že bys podle něj mohl říci nebo udělat, lzeš. Upřímnost není na nás, ale na druhých. Každý na sobě neseme upřímnost toho druhého.