Jako motýl
Jako motýl
Anotace: Ze vzpomínek, z výčitek... pro tebe.. Filipe..
utíkající vzpomínky
A já ještě vidím
naše jména
na zdi u řeky
psaná krví z mých žil
Vidíš je..?
nevidíš...
Říkával jsi
že spálené sny nebolí
jako mrtvé sliby
Říkával jsi
že mně nikdy nenecháš
umírat v mém světě
Slyšíš mně..?
neslyšíš...
Naše snění bylo
znásilněné betonem z ulic
A podvyživená přání
přejedených infuzí
okousávala
tvé poslední dny
Jako motýl z černé pampelišky
co pokládá na hrob
můj pláč...
Komentáře (12)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
hej. tuhle jsem četla. jaktože tu není můj koment.. hodnocení. nic.. tak znova no
13.02.2007 08:57:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
ta předposlední strofa mi tam do toho moc nezapadla, ale jinak je zajímavý čtení... Se člověk dovídá věci:-).
26.06.2006 13:44:00 | Jan Václav Pražský
Až mi zamrazilo. Tahle je pro mě prostě perfektní. Četla jsem ji několikrát...
25.06.2006 22:09:00 | ZZuzkAA
tak tohle je jedno z nejlepších, co sem tady kdy čet... je to fakt masakr!!!:)
23.06.2006 10:04:00 | Jourdonnais
boze, to je nadherne... pod,delsi dobe jsem se nadyl zastavila na literu, musim si precist vsechny basne, kere sem u tebe zameskala. je to nadherne. nemam slov a zavidim ti tu krasu psani.
18.06.2006 14:01:00 | Malá shnilá emotivní příšera
spálené sny a mrtvé sliby
samé chtěl bych nebo kdyby
bolí, pálí, týrají
slitování neznají...
výčitky, vyslovené i ty němé
ničí to, co milujeme...
nemám co dodat, moc se mi líbí
děkuji za komentář
18.06.2006 11:33:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd
Asi bych opakovala v hodnocení to,co už lépe řekli ti přede mnou...ale přeci jen...ráda Tě čtu a děkuji Ti za poezii,kterou píšeš
18.06.2006 10:34:00 | Harr
Jako motýl z černé pampelišky
co pokládá na hrob
můj pláč...
toto je nej část ale tím nechci říct že zbytek je špatný, prostě jen bonusová tečka
17.06.2006 21:06:00 | Pavel Kotrba
Jako motýl z černé pampelišky
co pokládá na hrob
můj pláč...
toto je nej část ale tím nechci říct že zbytek je špatný, prostě jen bonusová tečka
17.06.2006 21:06:00 | Pavel Kotrba
Tohle doslova vibruje a rozechvívá. Smutkem, ztracenou nadějí a mnoha otázkami, které je lepší nechat doznít bez vyslovení. Jako obvykle je dojem tak silný, že brání vůbec uvažovat o rozebírání formy a podobně ...
17.06.2006 20:40:00 | Hary_nš