Chuť

Mám zas chuť kreslit trny bez růží
a mladou dívku k nim,
co slastně prst na špičce trnu přidrží
a pak jemně přitiskne až objeví se krev.

Mám chuť slovy kreslit ostří nožů,
co se zarývají pod kůži statného muže
a nutí ho křičet vzrušením těch bolů,
které ho takhle zbaví hřebů a kříže.

Mám chuť vzít do vlastních rukou život svůj
a smrti se do očí vysmát.
Mám chuť křiknout na ni: „Stůj!
a koukej, takhle se dá nad Tebou vyhrát!“

A pak?..
jen ten zvuk,
když šedesát kilo mrtvý hmoty
dopadá na zem.