Síla nadějí

Ve světě kde lásky není
Kde touha se ve smrt mění
Kde již slunce pohaslo
Kde nedějím vyhaslo

Ve světě kde žít se nedá
Kde se vítr už jen zvedá
Kde nezaskučí ani pes
Jen zaševelí temný les

Tam kde bídné duše tlejí
Ve skáze a utrpení
Lepší peklo bylo by
Než cítit pach hniloby

To jen touha, vlastní žal
To je pán co nás sem vzal
To on je snád náš bůh?
To radši démonem buď!

Nezabzučí ani hmyz
Není sever, není jih
Jenom to neskutečné ticho
Ohlušuje tu teď všechno

Jenom zešeřelé nebe
Hledí na nás zhůry
Asi čekáš sebe
Jak změníš se do zrůdy

Proč zde hvězdy nejsou?
Dílem odpuštění jsou
Proč jen sny se zdají?
Snad s námi též zemřou

Možná jsem optimistou byla
Snad pesimistou jsem
Však i já jsem zatoužila
A tužbou žiji jen

Je však to či není správné
Myslit na sebe?
Či jen pro jiné duše bídné
Plahočit se dnem?

Proč pouty svoji duši
Mám obepínat dál?
Proč neporušit mříže
A nevydat se dál?

Proč dál se jenom trápit
A být jenom jak stín?
Proč nezačít zas toužit
A nalézt teplý klín?

Proč nezměnit se v draka?
Tvora moci snů?
Proč nevyletět k nebi
Jak orel k oblakům?
Proč neběžet vstříc pláním
Jak divoký kůň?
Proč nesplnit si přání
A jít hledati tůň?

Zahlídnou v ní krásu
Síly statných lvů
A jako hbitý gepard
Utéct ke kmenům

A jako veveřička
Vylézt ještě výš
A pak jak opička
Vyhledat si skrýš

Po lesích procházet se tiše
Tak jako laň ladná
A pak jako liška chytře
Najde si dost žrádla

Vždyť i jíst musíme
My co ctíme druhé
Však my také jíme
A je to tak snadné

Jako jednorožec
Život i smrt ctít
A jako fénixova záře
Zhasnout a znovu vznít

Vydat se i výše
Za gryfiny snů
A nahlédnout do skrýše
Mé mysli výplodů

Darovat své srdce
A rozdělit jej vdvé
A zasténati tiše
Když i tělo své

Dát všechnu svou věrnost
A čest si ponechat
Nezradím tebe
Zradila bych nás

Já jsem ty a ty jsi já
Teď spojíme se v jedno
A kdykoli zachce se nám
Tak překonáme všechno

Proměňme se v sokoli
Či ve dravé orli
A povězme obloze
Své ranné dojmy

Opusťme tu beznaděj
Co tenhle svět zužuje
Vytvořme si svůj vlastní svět
Co s tím starým skoncuje

Přerušme to tichu hlušící
A nastolme mír
V místech kde ptačí zpěv
Ukáže nám stín

Kde listí s láskou ševelí
A vypráví náš příběh
Těm co jsou bezradní
V naději že život mají

A když už nalezneme svět
Kde vůbec lásky není
Neztrácejme naději
Vždy't štěstí naleznou i ti
Co lásku nehledají