Domov se takhle neříká
Domov se takhle neříká
Kde ráno slunce vězí
než začnou kreslit paprsky po stěnách
obrysy betonových mezí
jsou prázdné i v snách
Klobouk z bálu
formule a vláček
prázdné koleje
zaprášený balón
kousací knížky a z plechu ptáček
Dřív pohádkovej dětskej salón
Stojíš přede mnou s cukrovou vatou
modré oči
/ troufám si říct /
štěstím zářící
džíny spravený koženou latou
Fotce není
co říci
než začnou kreslit paprsky po stěnách
obrysy betonových mezí
jsou prázdné i v snách
Klobouk z bálu
formule a vláček
prázdné koleje
zaprášený balón
kousací knížky a z plechu ptáček
Dřív pohádkovej dětskej salón
Stojíš přede mnou s cukrovou vatou
modré oči
/ troufám si říct /
štěstím zářící
džíny spravený koženou latou
Fotce není
co říci
Komentáře (8)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskKomentáře
..nádherná..
blues opuštěných dětských pokojů. čas nezastavíš.
a zůstanou jen vzpomínky...
obrázky z alb vzpomínky vrací
ty milé tváře, zas je zříš
a zdají se být stále tací
ač víš, že je tu propast času
vzpomínky své ty nezměníš..
j.c.ben
25.07.2006 09:02:00 | j.c.
koukám, že už jsem tu byla...
musím říct, že mě znovu oslovila
je stále stejně krásná a dojemná
a čas jí prospívá...
22.07.2006 10:21:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd
Jo, ty modrý oči trefa, to bych brala... :o)
a tu vatu cukrovou
teď pro sladší okamžik
bych ti věnovala!! :o)))
01.07.2006 11:06:00 | Cecilka
je v ní něco, co mě dost oslovilo...
jako literární analfabet nehodnotím formu, jen obsah... a ten se mi líbí...
27.06.2006 15:27:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd