Naše planeta

Naše planeta

Bohové se hněvají
po nebi rozešlou mračna.
Blesky po lidech vrhají
oběť je to lačná.
Mladí lidé si zpívají,
zatímco venku hřmí.
Kolem jede Smtr,
vedena vlky na saních.
Mladý chlapec umírá,
jeho milá nad ním pláče.
Život mu to nevrátí,
smutně venku zpívá malé ptáče.
Ptáčátko čeká na mámu
mámu nikde nevidí.
Zemře hlady nebo strachy,
jeho situaci mu nikdo nezávidí.
Hrom postihne celou Zemi.
Oblaka se stáhnou nad světem,
smutně to skončí s tímto příběhem.
Život je jako stuha dobra a zla,
když přetrhne se, lidstvo postihne zmatek.
Jest to nešťastný den, třináctého,pátek.
Ochránci světa se ujmou velení.
Jdou na scénu v plné zbroji.
Lidé na ně čekají, apokalypsy se bojí.
Zachraňte naši planetu,
křičí lide zoufale.
V odpověď jen ticho zdlouhavé.
Po dlouhých hodinách se dočkají,
ochránci se přiřítí,
s bohy mír sjednají.
Kdoví kolik let nás dělí od záhuby lidstva.
Jedna otázka je však jistá.
Kde budeme žít