Zpověď hříšníka

Bublina v láhvi sody stoupá nahoru, jako se vyplavujou mé,
Z hlouby duše, skutky zlé.
Písmenka v knize žertovně utíkají mým myšlenkovým pochodům, nevnímám,
Mění se všechno, co v životě znám…
…tedy i já.
Koupím si štěstí v instantním balení, avšak s prošlou lhůtou.
Pláču s pocitem, že banální je být bytostí lidskou pohou.
Jsem porcelánovou panenkou i potrhanou loutkou.
Jsem dítětem, jsem stařenou,
Jsem nevinnou i prohnanou.
Jak zrovna potřebuju, jsem totiž sobecká,
Jsem klidný celek, jsem na tři části hektická.
Hladím stébla trávy a ujištuju je očima,
Že to bude dobrý, protože konec světa začíná.
A pak? Pak bude blažené
NIC