Lísteček

Pokojem se rozléhají
kouzelné tóny klavíru,
záclony s větrem si zahrávají,
záclony šité na míru.

Všechno je na svém místečku,
všechno je naprosto dokonalé.
Všechno krom malého lístečku,
všechno krom samoty neskonalé.

Za klavírem tupě sedí,
mollovou hraje sonátu,
bez cíle, bez smyslu do dáli hledí,
vzpomíná na mámu, na tátu.

Na jejich lásku,
na jejich ochotu,
na jejich úsměvy,
na jejich dobrotu.
Na jejich dopisy.
I na ten poslední,
kde chybí podpisy…

Na lístek pohřební.