Fotografie

Máš úsměv zarostlý pavučinou,
z alba vyndavám obrázek,
na kterém mé oči už nespočinou.

Vzpomínky planou v ohni času,
tenkrát's mi vyplétal berušku z vlasů.
Usadila se tam jako tvůj úsměv na tvých rtech
a já teď vzpomínám,
tichý uniká mi vzdech.

Oči máš vyhaslé,
jak dva kaštánky bez lesku,
fotka je stará
a umazaná od stesku.

Tvůj úsměv povadl,
v mlze se ztrácí,
chci zapomenout a uletět
jak tažní ptáci.

Ač v plameni fotku tvou pálím,
marně se ztrátě,
marně se bráním.

Nespálím vzpomínky,
nezměním v prach,
co jednou skončilo,
vždycky je krach.